TEMPLFEST - program, fotogalerie

IX. ročník festivalu židovsko - křesťanské kultury a dialogu
Templfest je ostravským festivalem, který se soustavně, již 8 let věnuje židovsko-křesťanské kultuře. Připomíná významnou židovskou stopu v historii Ostravy, společné duchovní hodnoty židů i křesťanů, a chce pomoci budovat dobré vztahy k Židům i jejich nové domovině, státu Izrael, který vznikl před 70 lety ve Svaté zemi.

Pokračovat ve čtení

O nás

Zajišťujeme náboženský a kulturní život svých členů a pečujeme v okruhu své působnosti o kulturní a náboženské památky.

Naše poslání

Židovská obec v Ostravě, zapsaná v registru Ministerstva kultury ČR pod názvem „Židovská obec v Ostravě“, IČ 00562602, (dále jen ŽOO) sdružuje občany ČR i cizí státní občany žijící v ČR a hlásící se k židovskému náboženskému vyznání, židovské národnosti nebo původu, kteří nejsou členy jiných ŽO, sdružených ve Federaci židovských obcí v ČR (dále jen FŽO), příslušníky jiných církví nebo náboženských společností a jsou příslušnými orgány ŽO přijati za členy ŽO.

ŽO je členem Federace židovských obcí v České republice, jejíž činnost upravují samostatné stanovy. ŽOO má samostatnou právní subjektivitu dle zákona 3/2002 Sb. v platném znění.

ŽOO zajišťuje zejména náboženský a kulturní život svých členů a jejich sociální potřeby. V okruhu své působnosti pečuje o kulturní a náboženské památky (synagogy, hřbitovy, muzea, památníky apod.), pokud o ně nepečuje FŽO. ŽOO v rámci svých možností podporuje vzdělávání svých členů v židovských tradicích a přispívá k všeobecnému vzdělání o judaismu a židovské historii, zejména při práci s mládeží. ŽOO aktivně vystupuje proti všem projevům antisemitismu, rasismu, xenofobie, nacismu, fašismu, proti jakékoliv diskriminaci a chrání památku židovských obětí šoa. ŽOO může podporovat a účastnit se činnosti jiných organizací a institucí.

Územní působnost je vymezena radou FŽO na území bývalých okresů Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava a Vsetín.

Orgány a zástupci ŽOO

  • PŘEDSTAVENSTVO

    PhDr. Milena Slaninová (předsedkyně), Filip Hess, Zuzana Lyčková, Evženie Madlová, Olga Urbanová
  • REVIZNÍ KOMISE

    Lidia Kohutková (předsedkyně), Hana Gregorová, Vladislav Roman

  • ZÁSTUPCE ŽOO V RADĚ FŽO ČR

    PhDr. Milena Slaninová
  • ZÁSTUPCE ŽOO V REVIZNÍ KOMISI FŽO ČR

    Helena Jüngerová

Zpravodaj

1/2011

2/2011

3/2011

4/2011

5/2011

1/2012

2/2012

3/2012

4/2012

2/2016

Výroční zprávy

Výroční zpráva 2013

Výroční zpráva 2016

Výroční zpráva 2017

Ostatní dokumenty

Statut FŽO

Stanovy

Volební řád

Jednací řád

Pokračovat ve čtení

Kontakty

Tovární 732/15
709 00 Ostrava – Mariánské Hory

Židovská obec v Ostravě

Tovární 732/15
709 00 Ostrava – Mariánské Hory

+420 596 621 354

+420 737 550 442

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

00562602

1648417399/0800

Úřední hodiny:

9:00-11:30 | 12:30-16:00

-

9:00-11:30 | 12:30-16:00

-

-

Pokračovat ve čtení

Historie

Usídlení bylo po celá staletí zakázáno a protižidovská omezení byla odstraněna až v důsledku josefínských reforem. Židovská obec v Moravské Ostravě byla jednou z nejmladších na Moravě, na konci 19. století však již druhou nejpočetnější.

Významné památky

Počátky

  • k roku 1783 je zmíněn první židovský obyvatel Ostravy, počet Židů v Ostravě pozvolna narůstal až od počátku 19. století v důsledku migrace a zvyšování možností získat zde pracovní místa, živnosti, věnovat se obchodu a podnikání
  • v roce 1832 zde vznikl první minjan
  • po roce 1848 udělila městská rada 14 židovským rodinám s přibližně padesáti rodinnými příslušníky povolení se ve městě usídlit – Židé se do Ostravy stěhovali z Lipníka nad Bečvou, Prostějova, Osoblahy, Boskovic a Kroměříže…
  • v roce 1860 založen Židovský kultovní spolek pro Moravskou a Polskou Ostravu, sídlo v Zámostí
  • 17. března 1875 byla založena v Moravské Ostravě samostatná Židovská náboženská obec, prvním předsedou se stal Markus Strassmann (v letech 1875-1903)
  • v letech 1894-1942 byl vrchním  rabínem dr. Jakob Spira

Židovští obchodníci a bankéři

  • vliv židovských obchodníků a bankéřů na rozvoj města Ostravy významně sílí od třicátých let 19. století
  • 1835 hutě přecházejí do vlastnictví rodiny Rotschildů – bankéř Salomon Mayer Rotschild se později spojil s bratry Guttmanny z Lipníka nad Bečvou – vzniká Vítkovické horní a hutní těžířstvo – v té době největší podnik svého druhu ve střední a východní Evropě (dnes akciová společnost Vítkovice)
  • dynamické zalidňování ostravské průmyslové oblasti přinášelo mnoho obchodních příležitostí
  • malý ruční pivovar získal roku 1857 do nájmu Markus Strassmann, židovský podnikatel z Lipníka nad Bečvou, díky jeho podnikatelským schopnostečm byl roku 1874 městský pivovar přeměněn na moderní parostrojní závod

Židovští podnikatelé

Na počátku 20. století patřily dvě třetiny všech živností, obchodů a hostinců židovským podnikatelům, ti provozovali například:
  • obchodní domy (Bachner, Rix, Borger, Schön, Nesselhort)
  • banky a hotely (Löwenrosen, Süss, Palace, Textilia)
  • pivovary a sladovny (Strassman)
  • chemičky (Markovits, Böhm, Posnansky Sterlitz)

Židovská strana

1931 sjezd Židovské strany v Moravské Ostravě
  • ustavena jako trvalá celostátní politická formace (ne pouhá kandidátní listina sestavená před volbami)
  • předsedou strany se stal Emil Margulies
  • prezídium Židovské strany mělo v Ostravě hlavní kancelář
  • stranický tisk (Židovské zprávy, Selbstwehr)
  • Ostrava byla sídlem sionistického hnutí v ČSR po dobu I. republiky, až do roku 1938
    • Hechaluc – zemská sionistická organizace
    • Techeleth Lavan svaz židovských skautů sídlo od roku 1934 v Ostravě

14.–15. březen 1939 - okupace

  • v první půlce června 1939 během několika dnů sedm templů a další židovské budovy lehly popelem , židovské podniky přebírali  do zprávy němečtí „správci“ a byla zaváděna protižidovská legislativa
  • první transport evropských Židů odjel z nákladního nádraží v Ostravě-Přívoze 18. října 1939 dávno předtím, než se začaly vlaky naplněné Židy z celé Evropy sjíždět k plynových komorám do likvidačních táborů…
  • září 1942 transporty do Terezína, většina Židů následně skončila v plynových komorách v Osvětimi, likvidaci uniklo jen asi šedesát osob, většinou ze smíšených manželství (de facto likvidace ostravské židovské komunity)
  • z původních více než 10 tisíc předválečných židovských obyvatel (Velké) Ostravy zahynulo na 8 tisíc osob…

Akce Nisko nad Sanem

  • ve dnech 18. a 27. října 1939 odjely z Ostravy dva židovské transporty - 1 223 mužů do železniční stanice Nisko nad řekou Sanem na okupovaném polském území ve východní části Lublinska
  • v rámci příprav na údajné převrstvení židovského obyvatelstva měli společně s muži dvou vídeňských a dvou katovických transportů vybudovat tábor , který se měl se stát základnou pro zřizování židovského rezervátu či říšského ghetta, kam by proudily deportační transporty z Polska, Rakouska, Německa a českých zemí
  • deportace Židů z Říše, Protektorátu a Rakouska byly však brzy dočasně zastaveny, mělo je nahradit vytváření městských ghett tábor v Nisku proto ztratil své poslání na samém počátku, zůstali pouze ti, jichž bylo třeba k jeho výstavbě a provozu ostatní byli vyhnáni, snažili se dostat na území SSSR mnozí byli deportováni na Sibiř – asi 350 Židů vyvázlo z gulagu díky amnestii, vrátilo se jen 123 z nich!
  • podle úřední zprávy se po likvidaci tábora vrátilo 13. dubna 1940 zpátky celkem 516 osob, z toho 301 osoba do Ostravy, 18 osob na Těšínsko a v cestě do Vídně pokračovalo 197 osob…

Po válce

  • Do města se po válce vrátilo kolem pětistovky přeživších, z nichž většina odjela do Izraele...
  • Dnes se v Ostravě k židovské národnosti hlásí přes sto osob...

Literatura

  • Borák, Mečislav: Transporty do Niska nad Sanem ve světle literatury a pramenů. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 22, 2005
  • Borák, Mečislav: První deportace evropských Židů. Transporty do Niska nad Sanem (1939-1940). 2., přeprac. vyd. Ostrava, Český svaz bojovníků za svobodu, 2009
  • Otisk , Marek (editor): Město v nás – příběhy ostravských Židů, Montanex, 2004
  • Klenovský, Jaroslav: Židovské památky Ostravy, Moravskoslezské nakladatelství, 1998
  • Sborník „Antisemitismus, holocaust a ostravští Židé“ - II. ročník středoškolské studentské konference na Gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě-Porubě (2007)

Odkazy

Zdroj informací: MODERNÍ DĚJINY | Židovská Ostrava, Autor: Petr Šimíček

Pokračovat ve čtení

Knihovna

Knihovna na naší obci je pravidelně doplňována o nové tituly, i pro vás může být zdrojem poučení a zábavy. Knihy si můžete prohlédnout či vypůjčit v úředních hodinách obce.

  • Po - 9:00-11:30 | 12:30-16:00
  • St - 9:00-11:30 | 12:30-16:00

Výpůjční řád

Výpůjční doba knihovny je vždy v úředních hodinách obce, mimo dny spadající na židovské a státní svátky. Půjčování je možné i mimo tyto dny po domluvě se správcem knihovny.

Ke stažení

Seznam knih k zapůjčení

Seznam knih k zakoupení

Povinnosti čtenářů:

  • Čtenář osobně přebírá zapůjčenou knihu a ručí za ni
  • Čtenář zapůjčenou knihu chrání před zničením nebo ztrátou
  • Dojde-li k poškození vypůjčené knihy, vyžadujeme za ni plnou náhradu, to je nový výtisk, kopii ztracené nebo zničené knihy nebo finanční náhradu.
  • Doba zapůjčení je maximálně jeden měsíc. Tato lhůta může být prodloužena po domluvě se správcem knihovny
  • Nedodrží-li čtenář výpůjční řád, může být zbaven práva využívat služeb knihovny.

Pokračovat ve čtení

Svátky

Některé svátky mají pevné datování podle židovského kalendáře a jiné jsou pohyblivé, závislé na měsíčních úplňcích. Vzájemně se od sebe dost liší, ale všechny shodně připomínají důležité okamžiky historie národa a náboženské dědictví jeho kultury.

  • Roš ha-šana 5780 (1.-2. tišri)

    30.9.-1.10.2019

    Roš ha-šana (hebrejsky רֹאשׁ הַשָּׁנָה‎‎, doslova „hlava roku“) je židovský Nový rok, který se slaví 1. a 2. dne měsíce tišri, tj. podle gregoriánského kalendáře zhruba období září až října. Tento den Mišna uvádí jako den, od něhož se počítají roky židovského kalendáře. Podle židovské tradice byl v tento den stvořen svět. Jedná se o první z Vysokých svátků (hebrejsky יָמִים נוֹרָאִים‎‎, Jamim nora'im, tj. „Dny bázně“, „Dny úcty“, „Hrozné dny“ a prvním dnem tzv. „Deseti dnů pokání“ (hebrejsky עֲשֶׂרֶת יְמֵי תְּשׁוּבָה‎‎, aseret jemej tšuva), jež jsou nejdůležitějšími dny v židovském roce.

  • Tašlich (1. tišri)

    30.9.2019

    Tašlich (hebrejsky: תשליך, doslova „odhodíš“) je výraz označující symbolické odhození hříchů na Roš ha-šana na znamení individuálního pokání.[1] Kořeny tohoto zvyku bývají datovány do raného středověku. Mnozí velcí učenci (např. Gaon z Vilna) dokonce tento zvyk v minulosti zavrhovali a označovali jej jako pověrčivý zvyk. V řadě komunit je ale dnes praktikován.

  • Jom Kipur (10. tišri)

    9.10.2019

    Jom kipur (hebrejsky יוֹם כִּפּוּר), označovaný také jako Jom ha-kipurim (יוֹם הַכִּפּוּרִים), v českém překladu den smíření, je největší židovský svátek, jeden z vysokých svátků v judaismu. Mezi sefardskými Židy je Jom kipur nazýván jako den „trýznění duší“ a „očisty od hříchu“ (Lv 16:29-34; 23:27-32; Nu 29:7). Připadá na 10. den měsíce tišri, podle gregoriánského kalendáře tedy připadne na září anebo říjen (například v roce 2014 na 3.-4. října). Jde o jeden z nejvýznamnějších dnů v židovském kalendáři. Tento den totiž odpustil Bůh Izraeli zhotovení zlatého telete a tento den se také Abrahám obřezal[1] a uzavřel tak smlouvu s Hospodinem. Tento den se připomíná dlouhým, více než dvacet čtyři hodin trvajícím půstem a intenzivními modlitbami. Jako jediný den v roce má celkem pět modlitebních časů, během kterých se říkají amidy (modlitby) – Ma'ariv, Šacharit, Musaf, Mincha a Ne'ila. Jedná se o nejsvětější den židovského roku. Jom kipur se nazývá šabat šabaton (שַׁבַּת שַׁבָּתוֹן, šabat šabatů)[2], což jen vypovídá o velikosti tohoto svátku.

  • Sukot (15.-16. tišri)

    14.-15.10.2019

    Sukot (hebrejsky סוכות, dosl. stany) je židovský svátek, nazývaný také Svátek stánků, Svátek stanů nebo Svátek sklizně – חג האסיף; židovská tradice o něm referuje rovněž jako o čase naší radosti – זמן שמחתינו - který patří mezi poutní svátky. Začíná se slavit 15. tišri, což většinou připadá na říjen, a slaví se sedm dní. První den (v diaspoře první dva dny) je považován za svátek a platí o něm podobná nařízení jako o šabatu, sedmý den se nazývá – Hošana raba – a má svá zvláštní pravidla. Dny mezi prvním, respektive druhým, a sedmým dnem se nazývají – Chol ha-mo'ed (dosl. všední den svátku, polosvátek). O těchto dnech jsou dovoleny určité práce, avšak říkají se zvláštní modlitby, které připomínají zvláštní sváteční atmosféru dnů.

  • Simchat Tora (23. tišri)

    22.10.2019

    Simchat Tóra (hebrejsky שמחת תורה‎‎, Radost z Tóry) je židovský svátek, jenž se slaví po skončení svátku Sukot a symbolizuje skončení ročního cyklu čtení z Tóry a započnutí nového. V Izraeli připadá na 22. tišri společně se Šmini aceret, v diaspoře se slaví o den později, 23. tišri a je vlastně druhým dnem Šmini aceret.

  • Chanuka (25.kislev-2.tevet)

    23.-30.12.2019

    Chanuka (hebrejsky: חֲנֻכָּה‎‎, doslova „zasvěcení“ nebo „dedikace“), známá také jako Svátek světel, je osmidenní židovský svátek, připomínající zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu po povstání Makabejských v 2. století př. n. l. Chanuka se slaví po osm dní, počínaje podle židovského kalendáře 25. dnem měsíce kislev, což podle gregoriánského kalendáře připadá na období od konce listopadu do konce prosince.

  • Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (1. švat).

    27.1.2020

    Výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim 27.1.1945

  • Tu Bi-švat (15. švat) - Nový rok stromů

    10.2.2020

    Tu bi-švat (hebrejsky ט״ו בשבט‎‎, dosl. 15. ševat) se slaví, jak již název napovídá, patnáctý den měsíce ševatu a bývá označován jako „Nový rok stromů“ (ראש השנה לאילנות‎‎, Roš ha-šana la-ilanot), „Svátek stromů“ (חג האילנות, Chag ha-ilanot) či „Slavnost plodů“. Tu bi-švat připadá většinou na konec ledna případně na začátek února, kdy v Izraeli začínají kvést první stromy (mandlovníky) a označuje začátek nového vegetačního cyklu. Tu bi-švat patří mezi menší svátky. Nevztahuje se na něj zákaz práce a další zákazy nařízené pro šabat, vysoké svátky a poutní svátky. Sváteční charakter dne je naznačen v liturgii vynecháním modliteb tachanun (kajícné prosebné modlitby).

  • Výročí vyhlazení rodinného tábora českých židů v Osvětimi

    08–09.3.2020

    Největší organizovaná vražda Čechů ve druhé světové válce. V noci z 8. na 9. března 1944 nacisté zabili v plynových komorách koncentračního tábora v Osvětimi 3 800 českých mužů, žen a dětí původně z Terezína. Ti patřili do tzv. rodinné sekce tábora, kde se s nimi zacházelo jinak než s ostatními.

  • Purim (14. adar) - Svátek losů

    10.3.2020

    Purim (hebrejsky פּוּרִים‎‎, losy, z akkadského pūru, doslovný význam ve smyslu „kostky“ či „hazardní hra“, v českém ekumenickém překladu jako púrim) je nejveselejší[1] židovský svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl 13. adaru 3405 (tj. podle tradice 355 př. n. l.) bezpodmínečně a absolutně vyhubit,[2] jak je zaznamenáno v knize Ester. Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán.[3] Mezi sváteční zvyky patří veřejné předčítání knihy Ester, vzájemné se obdarovávání dárky (např. jídlem, pitím), obdarování potřebných či přispění na charitu[4], uspořádání slavnostní hostiny, popíjení alkoholických nápojů a pořádání purimových karnevalů v maskách a kostýmech. Purim je slaven každoročně 14. dne hebrejského měsíce adaru; v přestupném roce až 14. dne druhého adaru. Ve městech, jež měla hradby v časech Jozuových včetně Jeruzaléma je Purim slaven 15. adaru, a to jako Šušan Purim. Jako u všech ostatních svátků začíná Purim se západem slunce předcházejícího dne. Purim patří mezi historické svátky, nemá stejnou svatost jako poutní svátky nebo vysoké svátky, které jsou předepsány přímo Tórou. Během svátku Purim neplatí omezení týkající se práce, jež platí o ostatních svátcích.

  • Pesach (15.-22. nisan)

    9-16.4.2020

    Pesach (hebrejsky: פֶּסַח‎‎) je jedním z nejdůležitějších židovských svátků a zároveň jedním z nejstarších vůbec (jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji). Společně se svátky Šavu'ot a Sukot se řadí mezi tři poutní svátky, které se každoročně slaví. Připomíná vyjití z otroctví a cestu ke svobodě; zároveň je oslavou probouzení půdy a země. Mimo Izrael trvá Pesach 8 dní, přičemž první dva a poslední dva jsou sváteční (יָמִים טוֹבִים‎‎, jamim tovim, doslova „dobré dny“, „svátky“), při nichž platí obdobná pravidla jako při šabatu s drobnými rozdíly týkajícími se zejména přípravy jídla. Prostřední 4 dny jsou polosváteční (חֹל הַמּוֹעֵד‎‎, chol ha-mo'ed, doslova „všední [den] svátku“), v jejichž průběhu neplatí tak přísný zákaz práce, ale modlitba je slavnostnější s řadou oslavných žalmů. V Izraeli trvá Pesach 7 dní, přičemž první a poslední den je svátek a mezi nimi je 5 dní chol ha-mo'ed. Pesach začíná 15. nisanu a končí 21. nisanu v Izraeli, 22. nisanu v diaspoře.

  • Jom Hašoa (27. nisan)

    21.4.2020

    Jom ha-šo'a (hebrejsky יום השואה‎‎, Den šoa) či Jom ha-zikaron la-šo'a ve-la-gvura (יום הזיכרון לשואה ולגבורה‎‎, Den památky na šoa a hrdinství) je den připomínky šesti milionů Židů, kteří byli zavražděni během holokaustu.

  • Jom Hazikaron (4. ijar)

    28.4.2020

    Jom ha-zikaron (hebrejsky: יום הזיכרון‎‎, celým názvem יום הזיכרון לחללי מערכות ישראל‎‎) je den vzpomínek na padlé vojáky Izraele. Slaví se 4. ijaru, v předvečer izraelského dne nezávislosti. Při tomto vzpomínkovém dni se v celém státě ve všech armádních budovách, většině synagog, škol a hřbitovů konají vzpomínkové obřady. Při těchto obřadech (náboženských i sekulárních) se vzpomíná na všechny vojáky, kteří padli při obraně Izraele od 1. arabsko-izraelské války (1948–1949) až do dneška. Rovněž se vzpomíná na všechny oběti teroristických útoků. Státní televize vysílá pořady připomínající padlé a rozhlasové stanice hrají písně s válečnou a protiválečnou tematikou. Zábavní podniky mívají většinou v tento den zavřeno. V osm hodin večer a v jedenáct hodin ráno se pak rozezní sirény a ohlásí dvě minuty ticha za padlé.

  • Jom ha-acma'ut (5. ijar)

    29.4.2020

    Jom ha-acma'ut (hebrejsky: יום העצמאות‎‎) – Den nezávislosti Izraele připomíná vyhlášení nezávislého státu Izrael 14. května 1948 (5. ijaru 5708), kdy vypršel britský mandát na území Palestiny. David Ben Gurion (předseda Prozatimní státní rady) přečetl prohlášení nezávislosti, které bylo podepsáno v Tel Avivu. Připadá-li 5. ijar na pátek, nebo na šabat, přesouvají se oslavy na předchozí čtvrtek. Zákazy pro období omer se ruší. Samotné oslavy začínají obřadem na Herzlově hoře v Jeruzalémě, kde se zapalují pochodně. V synagogách se konají slavnostní bohoslužby (recitace žalmů, veršů z Lecha dodi, všednodenní ma'ariv po svátečním způsobu, zpěv Šma Jisra'el a troubení na šofar) a večer se pořádají ohňostroje a slavnosti po širým nebem. Druhého rána se Jom ha-acma'ut oslavuje veřejnými událostmi. Prezident pořádá recepci pro členy diplomatického sboru a další vážené hosty, dále pak pronese poselství ke Dni nezávislosti v televizi a rozhlase. Předává se Izraelská cena za zásluhy v několika oborech a probíhá písňový festival. Vítěze zvolí publikum. Koná se také světová soutěž v Bibli pro židovskou mládež. Tato soutěž se vysílá v televizi a přitáhne vždy mnoho soutěžících i diváků. V diaspoře se konají bohoslužby díkuvzdání, svátek se slaví například hostinami či koncerty. Roku 1978 při příležitosti třicátého výročí vzniku Izraele vydala Světová sionistická organizace v Jeruzalémě Seder ha-tfilot le-Jom ha-acma'ut (Modlitební pořádek pro Den nezávislosti), který uspořádal rabín Moše Cvi Neria.

  • Lag ba-omer (18. ijar)

    12.5.2020

    Lag ba-omer (hebrejsky ל״ג בעומר, doslova 33. den omeru) je jedním z menších židovských svátků, jejichž slavení nepramení z Tóry. Podle lidové tradice přestali tohoto dne umírat žáci rabiho Akivy, a že 33. dne omeru zemřel i Šim'on bar Jochaj. Tento den připadá v židovském kalendáři na 18. ijar. V diaspoře se konají bohoslužby díkuvzdání, svátek se slaví například hostinami či koncerty. Roku 1978 při příležitosti třicátého výročí vzniku Izraele vydala Světová sionistická organizace v Jeruzalémě Seder ha-tfilot le-Jom ha-acma'ut (Modlitební pořádek pro Den nezávislosti), který uspořádal rabín Moše Cvi Neria.

  • Den Jeruzaléma (28. ijar)

    22.5.2020

    Jom Jerušalajim (hebrejsky: יום ירושלים , doslova Den Jeruzaléma) je izraelským národním svátkem, který je spojen s připomínkou sjednocení Jeruzaléma v průběhu Šestidenní války v roce 1967. Svátek připadá na 28. ijar a provází jej sváteční ceremoniály v Jeruzalémě.

  • Šavu'ot (6.-7. sivan)

    29-30.5.2020

    Šavu'ot (hebrejsky שָׁבוּעוֹת‎‎, doslova „týdny“) je židovský svátek, který připadá na 6. a 7. den židovského měsíce sivan (konec května nebo začátek června). Připomíná den, kdy Hospodin daroval Mojžíšovi Tóru na hoře Sinaj - proto se též označuje jako zeman matan Toratenu (זְמַן מַתַּן תּוֹרָתֵנוּ‎‎, doslova „čas darování naší Tóry“). Jedná se o druhý ze tří poutních svátků, jež jsou hebrejsky souhrnně označovány jako šaloš regalim (hebrejsky שָׁלוֹשׁ רְגָלִים‎‎, doslova „třikrát“). Datum konání svátku se přímo odvíjí od svátku Pesach a následuje bezprostředně po konci počítání omeru. Tóra ukládá počítat sedm týdnů od oběti omer (עֹמֶר‎‎, doslova „odříznuté klasy, snop, snopek“) přinášené na druhý den svátku Pesach a v padesátý den (7 týdnů a 1 den) slavit tento svátek. Toto počítání dnů a týdnů se chápe jako vyjádření přání a očekávání darování Tóry. O Pesachu byl židovský národ osvobozen od svého zotročení faraonem a o Šavu'ot mu byla darována Tóra a stal se národem zavázaným k službě Hospodinu. Šavu'ot má mnoho aspektů, v důsledku čehož je nazýván různými jmény. V Tóře je označován jako Svátek týdnů (hebrejsky חַג הַשָּׁבוּעוֹת‎‎, Chag ha-šavu'ot), Svátek sklizně (hebrejsky חַג הַקָּצִיר‎‎, Chag ha-kacir) či Den prvního ovoce (hebrejsky יוֹם הַבִּכּוּרִים‎‎, Jom ha-bikurim). Mišna a Talmud zmiňují Šavu'ot jako Aceret (hebrejsky עֲצֶרֶת‎‎, slavnostní shromáždění). Jelikož se Šavu'ot koná 50 dní po Pesachu, získal od křesťanů v řadě zemí označení Pentecost (řecky πεντηκόστη, „padesátý [den]“). Podle židovské tradice se Šavu'ot slaví v Izraeli pouze jeden den, zatímco v diaspoře (mimo Izrael) dva dny. Reformní Židé slaví svátek i mimo Izrael pouze jeden den.

  • Předsunutý půst 9. avu (9.av)

    30.7.2020

    Tiš'a be-av (hebrejsky תשעה באב‎‎, doslova 9. av) je postní den a připadá na 9. den měsíce av. Je to jeden z nejsmutnějších dnů židovských dějin, neboť na tento den připadá hned několik tragických událostí:

    1. Začátek tradování Tiš'a be-av je datován od druhého roku po odchodu z Egypta. Podle tradice právě v tento den odmítli Izraelité vstoupit do Kanaánu a byli potrestáni 40letým putováním na poušti. Hospodin měl tehdy určit tento den jako datum všech budoucích pohrom, které Izrael postihnou.
    2. Zničení Prvního (Šalamounova) chrámu v roce 586 př. n. l. babylonským králem Nebukadnesarem II. a zničení Druhého chrámu roku 70 n.l. Římany.
    3. Porážka povstání Bar Kochby roku 135 n. l. proti Římanům a s ním související vyvraždění obyvatelstva města Bejtar.
    4. 9. avu roku 1290 byli Židé vypovězeni z Anglie a téhož dne v roce 1492 ze Španělska.
    5. Na Tiš'a be-av roku 1914 (tj. 1. srpna) vyhlásilo Německo válku Rusku. Toto datum je pokládáno za jeden z počátků první světové války.
    6. V předvečer Tiš'a be-av roku 1942 začali být Židé z varšavského ghetta převáženi do koncentračních táborů.
Zdroj informací: Wikipedie, otevřená encyklopedie

  • biblické svátky vysoké

    Roš ha-šana (1.-2. tišri), Jom kipur (10. tišri)
  • biblické svátky poutní

    Pesach (15.-22. nisan), Šavu'ot (6.-7. sivan) , Sukot (15.-16. tišri), Simchat Tora (23. tišri)

  • historické svátky

    Chanuka (25.kislev-2.tevet), Purim (14. adar) - Svátek losů

  • moderní svátky

    Jom ha-acma'ut (5.ijar), Den Jeruzaléma (28. ijar)

  • postní dny

    10. tevet, 17. tamuz, půst 9. avu (9.av), 3. tišrí
  • ostatní

    Tu bi-švat (15. švat) - Nový rok stromů , Lag ba-omer (18. ijar)

Pokračovat ve čtení

MODERNÍ DĚJINY

Fotografické rekonstrukce zničených židovských památek Ostravy v současném městském prostoru

Kontakt

  • Tovární 732/15 | 709 00 Ostrava – Mariánské Hory
  • +420 596 621 354
  • +420 737 550 442
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
© Židovská obec v Ostravě 2017. All rights Reserved.