Usídlení bylo po celá staletí zakázáno a protižidovská omezení byla odstraněna až v důsledku josefínských reforem. Židovská obec v Moravské Ostravě byla jednou z nejmladších na Moravě, na konci 19. století však již druhou nejpočetnější

Významné památky

Počátky

  • k roku 1783 je zmíněn první židovský obyvatel Ostravy, počet Židů v Ostravě pozvolna narůstal až od počátku 19. století v důsledku migrace a zvyšování možností získat zde pracovní místa, živnosti, věnovat se obchodu a podnikání
  • v roce 1832 zde vznikl první minjan
  • po roce 1848 udělila městská rada 14 židovským rodinám s přibližně padesáti rodinnými příslušníky povolení se ve městě usídlit – Židé se do Ostravy stěhovali z Lipníka nad Bečvou, Prostějova, Osoblahy, Boskovic a Kroměříže…
  • v roce 1860 založen Židovský kultovní spolek pro Moravskou a Polskou Ostravu, sídlo v Zámostí
  • 17. března 1875 byla založena v Moravské Ostravě samostatná Židovská náboženská obec, prvním předsedou se stal Markus Strassmann (v letech 1875-1903)
  • v letech 1894-1942 byl vrchním  rabínem dr. Jakob Spira

Židovští obchodníci a bankéři

  • vliv židovských obchodníků a bankéřů na rozvoj města Ostravy významně sílí od třicátých let 19. století
  • 1835 hutě přecházejí do vlastnictví rodiny Rotschildů – bankéř Salomon Mayer Rotschild se později spojil s bratry Guttmanny z Lipníka nad Bečvou – vzniká Vítkovické horní a hutní těžířstvo – v té době největší podnik svého druhu ve střední a východní Evropě (dnes akciová společnost Vítkovice)
  • dynamické zalidňování ostravské průmyslové oblasti přinášelo mnoho obchodních příležitostí
  • malý ruční pivovar získal roku 1857 do nájmu Markus Strassmann, židovský podnikatel z Lipníka nad Bečvou, díky jeho podnikatelským schopnostečm byl roku 1874 městský pivovar přeměněn na moderní parostrojní závod

Židovští podnikatelé

Na počátku 20. století patřily dvě třetiny všech živností, obchodů a hostinců židovským podnikatelům, ti provozovali například:
  • obchodní domy (Bachner, Rix, Borger, Schön, Nesselhort)
  • banky a hotely (Löwenrosen, Süss, Palace, Textilia)
  • pivovary a sladovny (Strassman)
  • chemičky (Markovits, Böhm, Posnansky Sterlitz)

Židovská strana

1931 sjezd Židovské strany v Moravské Ostravě
  • ustavena jako trvalá celostátní politická formace (ne pouhá kandidátní listina sestavená před volbami)
  • předsedou strany se stal Emil Margulies
  • prezídium Židovské strany mělo v Ostravě hlavní kancelář
  • stranický tisk (Židovské zprávy, Selbstwehr)
  • Ostrava byla sídlem sionistického hnutí v ČSR po dobu I. republiky, až do roku 1938
    • Hechaluc – zemská sionistická organizace
    • Techeleth Lavan svaz židovských skautů sídlo od roku 1934 v Ostravě

14.–15. březen 1939 - okupace

  • v první půlce června 1939 během několika dnů sedm templů a další židovské budovy lehly popelem , židovské podniky přebírali  do zprávy němečtí „správci“ a byla zaváděna protižidovská legislativa
  • první transport evropských Židů odjel z nákladního nádraží v Ostravě-Přívoze 18. října 1939 dávno předtím, než se začaly vlaky naplněné Židy z celé Evropy sjíždět k plynových komorám do likvidačních táborů…
  • září 1942 transporty do Terezína, většina Židů následně skončila v plynových komorách v Osvětimi, likvidaci uniklo jen asi šedesát osob, většinou ze smíšených manželství (de facto likvidace ostravské židovské komunity)
  • z původních více než 10 tisíc předválečných židovských obyvatel (Velké) Ostravy zahynulo na 8 tisíc osob…

Akce Nisko nad Sanem

  • ve dnech 18. a 27. října 1939 odjely z Ostravy dva židovské transporty - 1 223 mužů do železniční stanice Nisko nad řekou Sanem na okupovaném polském území ve východní části Lublinska
  • v rámci příprav na údajné převrstvení židovského obyvatelstva měli společně s muži dvou vídeňských a dvou katovických transportů vybudovat tábor , který se měl se stát základnou pro zřizování židovského rezervátu či říšského ghetta, kam by proudily deportační transporty z Polska, Rakouska, Německa a českých zemí
  • deportace Židů z Říše, Protektorátu a Rakouska byly však brzy dočasně zastaveny, mělo je nahradit vytváření městských ghett tábor v Nisku proto ztratil své poslání na samém počátku, zůstali pouze ti, jichž bylo třeba k jeho výstavbě a provozu ostatní byli vyhnáni, snažili se dostat na území SSSR mnozí byli deportováni na Sibiř – asi 350 Židů vyvázlo z gulagu díky amnestii, vrátilo se jen 123 z nich!
  • podle úřední zprávy se po likvidaci tábora vrátilo 13. dubna 1940 zpátky celkem 516 osob, z toho 301 osoba do Ostravy, 18 osob na Těšínsko a v cestě do Vídně pokračovalo 197 osob…

Po válce

  • Do města se po válce vrátilo kolem pětistovky přeživších, z nichž většina odjela do Izraele...
  • Dnes se v Ostravě k židovské národnosti hlásí přes sto osob...

Literatura

  • Borák, Mečislav: Transporty do Niska nad Sanem ve světle literatury a pramenů. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 22, 2005
  • Borák, Mečislav: První deportace evropských Židů. Transporty do Niska nad Sanem (1939-1940). 2., přeprac. vyd. Ostrava, Český svaz bojovníků za svobodu, 2009
  • Otisk , Marek (editor): Město v nás – příběhy ostravských Židů, Montanex, 2004
  • Klenovský, Jaroslav: Židovské památky Ostravy, Moravskoslezské nakladatelství, 1998
  • Sborník „Antisemitismus, holocaust a ostravští Židé“ - II. ročník středoškolské studentské konference na Gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě-Porubě (2007)

Odkazy

Zdroj informací: MODERNÍ DĚJINY | Židovská Ostrava, Autor: Petr Šimíček

Kontakt

  • Tovární 732/15 | 709 00 Ostrava – Mariánské Hory
  • +420 596 621 354
  • +420 737 550 442
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
© Židovská obec v Ostravě 2017. All rights Reserved.