ŠABAT ZACHOR A SVÁTEK PURIM
Esteřin půst držíme obyčejně v předvečer svátku, 13. dne měsíce adaru. Vzhledem k tomu, že Purim začíná ihned po zakončení šabatu a o šabatu je zakázáno se postit, držíme tzv. předsunutý Esteřin půst zítra, ve čtvrtek 21. března od 4.24 do 18.57 hodin.
Půst je na památku, že se Ester spolu s Mordechajem a všemi Židy v městě Šušan postila, aby se jí podařilo zachránit Židy před genocidou, kterou plánoval králův rádce Haman (Ester 4,16).
Šabat před Purimem nazýváme „šabat zachor – šabat pamatuj“. Vyjmeme dva svitky Tóry a z druhého čteme osmému poslednímu vyvolanému muži k čtení Tóry pasáž z Deuteronomia 25,17-19: „Pamatuj, co ti učinil Amálek...“ Tak si též připomeneme, že Haman, zapřísáhlý nepřítel Židů, byl potomkem amáleckého krále Agaga (1. Samuelova 15. kap.) a tudíž nenávist k Židům se u něj dědila z pokolení na pokolení.
Svátek Purim zahajujeme prvním čtením Esteřina svitku ihned po zakončení šabatu, v sobotu 23. března večer. Název svátku je odvozen od hebrejského slova „pur - פור - los“, mn. číslo „purim – פורים – losy“. To podle losů, které mágové vrhali před Hamanem, aby zjistili nepjříhodnější den, k vyvraždění Židů v perské říši (Est 3,7). Nakonec Hamanův záměr byl zmařen odvážnou Mordechajovou sestřenicí královnou Estser. Celý příběh o záchraně Židů perské říše nalezneme v biblické knize – svitku Ester. Haman spolu se svými syny, kteří se podíleli společně se svým otcem na plánech vyhubit všechny Židy, skončili na popravišti a Mordechaj se stal místo Hamana prvním královým ministrem a rádcem.
Purim je nejveselejším židovským svátkem. Nejsou v něm žádné zákazy, ale máme povinnost vyplnit čtyři purimová přikázání – 4 micvot, které v hebrejštině začínají písmenem „mem – מ“:
MIKRA MEGILA – čtení Esteřina svitku. Poprvé jej čteme po zakončení šabatu, v sobotu večer a podruhé v neděli 14. adaru II. (24. března) dopoledne.
MATANOT LA’EVJONIM – dary chudým. Dáváme minimálně dvěma chudým, každému z nich peněžní obnos, za který si mohou koupit jídlo na purimovou hostinu. Je to také jeden z důvodů proč si na Purim zakrýváme obličej maskou. Chudákovi jsme povinni dát peněžní dar, ale on nemusí vědět, od koho tento dar dostal. Pokud dáváme dary anonymně, je to mnohem lepší, než když všichni, včetně obdarovaného, vědí, že ten či onen byl štědrým dárcem.
MIŠLOACH MANOT IŠ LE’REEHU – navzájem si posílat porce (jídla). Uděláme balíčky s minimálně dvěma druhy potravin (např. čokoláda, láhev košer vína, vafle, sušenky, konzerva tuňáka atp.) a pošleme je našim přátelům, známým nebo příbuzným. Doručovateli jsou většinou naše děti nebo vnuci, kteří pak od lidí, kterým přinesli naše mišloach manot – šlachmónesy, dostanou od nich mišloach manot – šlachmónesy pro nás. Je milou tradicí dětem, které přijdou, dát něco od cesty, např nějakou sladkost nebo i pár korun.
MIŠTE PURIM – purimová hostina. Tu pořádáme poté, co jsme v neděli dopoledne vyplnili předchozí tři purimová přikázání. Purimová hostina je čtvrtá micva. Je to vlastně sváteční purimový oběd. Na stole máme tradiční sváteční chléb – chalu (barches) a poté vše, co je námi považované za sváteční pokrmy. Nechybí dobré víno, může být i něco ostřejšího, aby naše purimové veselí bylo dokonalé, ale pozor – nepřehánět, prosím. Mnohé rodiny připravují jako hlavní chod různě upravené krůtí maso nebo pečenou celou krůtu. Proč? Protože svitek Ester začíná slovy, že král Achašveroš panoval od Indie až do Etiopie – מהודו ועד כוש. Hebrejsky Hodu je Indie, Kuš je Etiopie. Tarnegolet hodu – תרנגולת הודו, doslova „indická slepice“ neboli „krůta“ a basar hodu – בשר הודו je krůtí maso.
